Obce
Drmoul
Obec Drmoul (566 m n.m.) se nachází 2 km jihozápadně od Mariánských Lázní, na hlavní silnici I/21 Plzeň – Cheb. Obec leží v Mariánskolázeňské vrchovině, která je součástí Tepelské vrchoviny na spojnici Slavkovského lesa a Českého lesa na výběžku Tachovské brázdy.
Nádhernou přírodní kulisou Drmoulu je na severním horizontě Slavkovský les, přecházející na severovýchodě v Tepelskou vrchovinu, které dominuje Podhorní vrch (847 m n.m.). Na jihozápadě se tyčí v pohoří Český Les – Přimda (848 m n.m.) a za dobré viditelnosti i nejvyšší hora tohoto pohoří Čerchov (1042 m n.m.). K obci patří osada Panský vrch, částí je Ovčín, zaniklá samota Gottlův mlýn a zaniklá vesnice Cech svatého Víta.
Nejstarší historie Drmoulu
ÚLOVEC (1998) uvádí jako novum, že první zmínky o Drmoulu pocházejí již z rozmezí let 1366–1368 z urbáře „Nových Čech“ císaře Karla IV., kdy Drmoul patřil k tachovskému hradu. Zanedlouho poté ho drželi členové rytířského rodu Frasů z Boršengrýnu (Borschengrünu). Jako prvý z nich se po něm psal roku 1460 Kašpar (Fras) s predikátem „sezením na Drmoulu“. Jeho potomci v držení tohoto zboží zůstali až do počátku osmdesátých let (1479?).
Dříve nacházela německá vlastivěda nejstarší zprávu o Drmoulu až v roce 1479. Úlovcem objevené starší prameny z doby císaře Karla IV. jenom potvrzují hypotézy o původních zdejších sídlech jako o chodských, příslušejících pod tachovský strážní hrad. V minulosti sahal tachovský strážní pás chodských vesnic až ke Kosímu potoku (dříve Vinše). Šlo o chodská sídla Zadní Chodov – Trstěnice – Horní Ves – Drmoul – Malá a Velká Hleďsebe. Pusté lesy byly v lokalitách neexistujících dosud obcí Tři Sekery, Hutě, Valy. V katalozích Chebského městského archivu se nachází zpráva o Vilémovi z Obenburgu z roku 1522 jako držiteli Drmoulu. To bylo tehdy léno tachovského hradu.
Atraktivity v obci
Panská rozhledna
Rozhledna na panském vrchu s celkovou výškou 55 metrů byla otevřena 15. listopadu 2008. Vyhlídková plošina ve nachází ve výšce 40 metrů. Celkový počet schodů je 207. Rozhledna je přístupná volně od 15. března do 31.října denně. Rozhledna je uzavřena od 01.12. do 14.03. a to z bezpečnostních důvodů.
Kostel svatého Josefa
Kostel byl postaven na náklad obce v roce 1924 jako pamětní kaple obětí 1. světové války 1914 – 1918. Návrh stavby je od stavitele Thurnera z Chebu a stavěl ho místní stavitel Josef Kopetz. Jde o stavbu pseudogotickou, oltář je vyzdoben barevnou polygrafií. Po obou stranách oltáře jsou zavěšeny černé desky se jmény připomínajícími utrpení první světové války. Z Drmoulu narukovalo 295 mužů, z nich se nevrátilo 61. V kostele sv. Josefa se mše nekonaly pravidelně. Na nedělní mše se chodilo do Trstěnic do kostela sv. Víta, který byl farním a k jehož farnosti obec po staletí patřila. V trstěnickém kostele byli drmoulští křtěni, zde se ženili a zde byli pochováváni.
V roce 2001 byla mezi kostelem sv. Josefa a školou zasazena lípa pro třetí tisíciletí.
Židovská obec
Zvláštností obce Drmoul byla silná židovská menšina. Osudy Židů v této obci i v kraji byly pohnuté. Židé byli v minulosti vyčleněni ze společnosti jako cizí prvek. Plánská hraběnka hledala cestu jak se zbavit zdejší staré židovské obce. Lstí vylákala v roce 1683 Židy z Plané za město a nato vyhlásila přísný zákaz jejich vstupu do Plané na věčné časy. Nakonec nalezli plánští Židé útočiště v Chodové Plané a v Drmoulu, kde rozšířili místní židovské menšiny. Zdejší páni Haimhausenové byli snášenlivější, ale i vypočítaví. Dovolili Židům stavbu nové synagogy 1901 – 1903. Ročně vybírali 8 zlatých za dům, 5 zlatých za osobu, 1 zl. 30 kr. za synagogu, 1 zlatý za rabína, 30 kr. školné, 3 zl. Novoroční peníz a další poplatky. Do drmoulské židovské obce, která měla i vlastní školu, patřilo šestnáct obcí mezi Chodovou Planou a Kynžvartem, které měli vlastní židovské obce.
V říjnu 1938 drmoulští Židé kvapně opouštějí své domovy, majíce ještě v živé paměti Lessingovu vraždu v Mariánských Lázních (r. 1933). Své domovy opouštěli navždy po Křišťálové noci 10. 11. 1938, kdy byla místní synagoga vypálena místními fanatiky a pokáceny pomníky na židovském hřbitově na Panském vrchu. Tím se uzavírá staletá neklidná historie židovské menšiny obce v Drmoulu. Po válce se nevrátil ani jediný.
Židovský hřbitov je umístěn na Panském vrchu, nejstarší dochované náhrobky jsou z roku 1683. Je to velice cenný lesní hřbitov s náhrobky barokního a klasického typu.
Spisovatel Norbert Frýd
Český prozaik, dramatik, kulturní publicista, autor psychologických novel, povídek, exotických románů, detektivek, cestopisných reportáží, historického románu a autobiografické kroniky své rodiny „Vzorek bez ceny a Pan biskup, Hedvábné starosti a Lahvová pošta“. Norbert Frýd na zdejší židovské prostředí vzpomíná prostřednictvím své rodiny, neboť dědeček z matčiny strany z Drmoulu pocházel. Děj kroniky zabírá od roku 1856 plných sto let zajímavého čtení specifiky života ortodoxní židovské rodiny, zesvětštění mladé generace, možnosti podnikání této komunity.
Obec Drmoul si váží této skutečnosti a spolu s rodinou spisovatele 13. 9. 2003 odhalila pamětní desku za účasti téměř 300 hostů a příznivců.
Rabín Isaac Mayer Weis – Wise
Prožil část dětství v Drmoulu. Narodil se v roce 1819 v Lomničce u Fr. Lázní a působil jako rabín. Roku 1846 se i s rodinou uchýlil do Albany v USA a v tamním židovském společenství zavedl zásadní reformy, vytvořil společnou modlitební knihu se školou, kterou po jeho smrti přijalo 183 reformních kongregací. Rabín Wise byl osobností váženou i mimo židovskou pospolitost, dostalo se mu v Charlestonu v Jižní Karolíně mnoha veřejných poct.
Až do své smrti (1900) se hlásil ke svému českému původu.
Kyselka pod Panským vrchem
Se nachází asi 500 m od hlavní silnice. Jde o železnato-horečnou studenou kyselku. Pramen vyvěrá v dubém kmeni o průměru 70 c, je nad ním dřevěná stříška a vede k němu dřevěná lávka.
